Bydlení čtenářů: Život jako na zámku

U paní Jaroslavy to vypadá jako na zámku - nadýchané křesla, rámy obrazů natřené zlatou barvou, postel jako pro princeznu. O takovém bytě ženy často sní už jako malé holčičky. Naše čtenářka si sen splnila. Svěřila se nám, že množství prací, včetně těch, které jsou považovány spíše za mužské, dělá sama, a že zařizování bytu je její koníček. Nápadů má dost a ví, kde se obrátit, aby vše pořídila za rozumnou cenu.

"Jsem takový kutil a stále něco vylepšuji a stavím. Mám ráda kolem sebe krásné věci. Asi proto vypadá náš byt trochu netradičně. Tak jak někdo vráží peníze do aut, jiný do alkoholu či cigaret, já je věnuji na věci, které jsou pro jiné například zbytečností, ale pro mě jsou uklidňující. A je to dobře, že jsme každý jiný, alespoň je život tak rozmanitý.

Nejsem tak bohatá, abych mohla mít originály slavných malířů. Spokojím se is replikami, ale musí mě oslovit. Nemám ráda modernu http://roabronhoters1970.pise.cz chaos. Asi zvednu mnoho lidí ze židle, když se přiznám, že ani slavný Picasso mně nic neříká. Asi jsem staromódní a mám ráda kýč.

Jinak si mnoho práce, pro ženu netradičních, udělám sama. Například plovoucí podlahu v celém bytě jsem položila, nalepila a vyzlatila štuky na stropě a mnoho jiného. V bytě se nám žije dobře, ale musím se přiznat, že mi chybí zahrada. A tak jen co se oteplí, utíkám mezi své kytičky. "

Paní Jaroslava si uvědomuje, že její byt může u některých vyvolat rozporuplné reakce, a zároveň přidává pár typů, pomocí kterých si domácnost zařizovala : " Mnoho lidí si možná řekne, že pěkně zařízený byt je jen o penězích, ale není to pravda. Uvedu několik příkladů, s nimiž jsem se setkala. Když jsem například kupovala garnýže od české firmy, byla jsem nadšená tím, že byly nejen krásné, ale i stahovací, aby se při věšení záclon nemuselo lézt po žebříku. Prodávali je za zaváděcí cenu stejnou jako úplně obyčejné, a přesto je nikdo nechtěl. Firma je tak dokonce dopredávala pod cenu a nakonec stáhla z výroby. Koupili si je do bytů i mé dvě dcerky a jsme nadmíru spokojeny, kousek je jich vidět na některých fotkách.

Na prvních veletrzích po roce 1989 se snažilo mnoho našich i cizích firem proniknout na náš trh s nádhernými výrobky, ale lidé jako by to nevnímali a jejich odezvy byly ve smyslu, hrůza a děs, něco takového se přece do našich bytů nehodí, " abych za to dal peníze, tak to je raději přelijeme hrdlem ". Asi proto se dnes již s žádnou s těchto firem na veletrhu nepotkám a například ty nejkrásnější výrobky našich sklárně putují do zahraničí. "

Foto : archiv paní Jaroslavy

Zaujal Vás článek? Máte také pěkné fotografie svého bydlení ? Neváhejte a zašlete nám je ( ) ! Rádi všem zveřejníme a ještě Vám zašleme odměnu !